Nový Zéland (stát)

Nový Zéland – informace o státu

Země	Nový Zéland
Oficiální název	Nový Zéland
Hlavní město	Wellington
Kontinent	Austrálie a Oceánie
Rozloha	270 534 km2
Počet obyvatel	4 518 330 (2014)
Vznik státu	26. 9. 1907
Nejvyšší hory	Mount Cook 3764 m (Jižní ostrov), Ruapehu 2797 m (Severní ostrov)
Největší jezera	Taupo 606 km2
Státní zřízení	konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem
Největší města	Auckland 895 000 (aglomerace), Christchurch 310 000, Wellington (hl. město) 260 000
Úřední jazyk	angličtina, maorština
Etnický původ/Národnostní složení	Evropané 73,8%, Maorové 9,6%, Polynésané 3,6%, míšenci 4,5%, ostatní 8,5%
Náboženská příslušnost	anglikáni 24,3%, presbyteriáni 18%, bez vyznání 16,4%, římští katolíci 15,2%, metodisté 4,7%, ostatní 21,4%
Měna	1 novozélandský dolar () = 100 centů
Hrubý domácí produkt (HDP)	29 481 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel	78.81 let (2006)
Struktura HDP	zemědělství a rybolov 7,3%, těžba 1,3%, průmysl 20,2%, stavebnictví 4,2%, služby 67%

Referát

Nový Zéland je ostrovní stát ležící v jihozápadní části Tichomoří asi 1600 km na jihovýchod od Austrálie. Má několik malých zámořských teritorií v Tichém oceánu (např. Tokelau, Niue a Cookovy ostrovy).

Přírodní poměry

Rozhodující plochu země tvoří dva ostrovy – Severní a Jižní, které od sebe odděluje úzký Cookův průliv.

Povrch

Páteří Jižního ostrova je vysoké krystalické pohoří Jižních Alp; nejvyšší vrcholy leží v jeho středu a největší výšky 3764 metrů dosahují Cookovou horou. Její východní úbočí pokrývá Tasmanův ledovec, největší z mnoha novozélandských ledovců. Na jihozápadě, kde hory dosahují až k moři, zatopená údolí vytvořila strmé fjordy. Tento kraj zvaný Fjordland je dnes největším národním parkem. Jediná rovinatá oblast se rozkládá na východě ostrova; tvoří ji několik náplavových nížin.

Hory Severního ostrova jsou převážně vulkanického původu, o 1000 m nižší a daleko členitější. Uprostřed a na východě ostrova jsou oblasti silné geotermální aktivity: tryskají tu gejzíry, vyvěrají horké prameny a ční tu i několik sopek, z nichž dvě jsou neustále v činnosti. Úpatí hor, říční terasy a roztroušené nížiny Severního ostrova pokrývají nejúrodnější půdy v zemi. Hlavní město Wellington i na severu ležící největší město Auckland vznikly kolem velkého přirozeného přístavu. Na Jižním ostrově je mnoho jezer ledovcového, na Severním zase vulkanického původu. Z velkého kráterového jezera Taupo vytéká nejdelší řeka ostrovů Waikato.

Podnebí

Většina území Nového Zélandu má mírné oceánské podnebí (na severu subtropické) s pravidelnými srážkami přesahujícími 1000 mm po celý rok. Léta jsou mimo oblast jižních hor teplá s dlouhým slunečním svitem a zimy bývají mírné, zejména na Severním ostrově; sníh padá jen v horských oblastech. Hory na návětrné straně západní části Jižního ostrova jsou nejdeštivější oblastí země (více než 3000 mm srážek). Naopak největší Canterburyská nížina v chráněné poloze hor na východě představuje nejsušší region.

Rostlinstvo a zvířena

Značnou část země dosud pokrývají stále zelené deštné pralesy. 90% původního rostlinstva jsou endemické druhy vyskytující se pouze na Novém Zélandě; mezi ně patří smrk kauri, jižní druh buku a některé druhy stromovitých kapradin. Rostou zde i přivezené druhy. Zvířena si zachovala svůj původní ráz a také vykazuje značný počet endemitů. Kromě ptáků tu však žijí jen dva druhy netopýrů a asi 30 druhů plazů. Ze skupiny plazů jinde už před 60 miliony let vymřelých tu přežívá tuatara čili haterie novozélandská.

Charakteristický je nedostatek savců a obojživelníků, vůbec se tu nevyskytují dravé šelmy. Mezi ptactvem převládají endemické druhy neschopné letu, jako např. běžec kivi nebo kakapo, největší papoušek na světě. Jiný velký papoušek kea žije ve sněhem pokrytých Jižních Alpách. Maorští a evropští přistěhovalci přivezli na ostrovy různá domácí zvířata, jako kočky, psy nebo králíky, a také krysy. Dovezení dravci ohrožují přežití původních druhů zvířat, které je nutno před nimi chránit. Ochránci přírody např. prosadili, aby některé vzácné druhy ptáků byly soustředěny na ostrůvcích, kde se žádní dravci nevyskytují.

Společnost Uznání britské svrchovanosti a později statut dominia měly v 19. a 20. století velký vliv na novozélandskou společnost. Dnes se však Novozélanďané snaží dosáhnou vlastní svébytnosti. Státní zřízení Nový Zéland je konstituční monarchie. Hlavou státu je britská královna zastupovaná generálním guvernérem. Jednokomorový parlament – Sněmovna reprezentantů (97 členů) je volen podobně jako britská dolní sněmovna většinovým systémem. V každém volebním obvodě se volí jeden poslanec, čtyři křesla jsou vyhrazena Maorům. Výkonnou moc má vláda s ministerským předsedou v čele. U moci se střídají dvě nejsilnější politické strany: Labouristická a Národní. Obyvatelstvo Většina ze 3,5 milionu Novozélanďanů je evropského, především britského původu; významnou menšinu tvoří Maoři (9,2%). Jejich právní a společenské postavení se v posledních desetiletích poněkud zlepšilo: bylo jim přiznáno právo na půdu po předcích a pozemky ve vlastnictví státu jim byly vráceny. Maorština je vedle angličtiny úřední řečí. Kromě Maorů žijí na ostrovech početné skupiny jiných Polynésanů a také Indové a Číňani. Většina (75%) obyvatel žije na Severním ostrově a ještě o něco vyšší podíl ve městech. Věřící náleží k církvím anglikánské, presbyteriánské a římsko-katolické. Existují i dvě malé maorské církve, které do svého učení pojaly prvky tradiční maorské víry. Kultura a sport jsou ovlivněny Evropou. Spolu s tradiční hudbou a tancem se znovu oživují i maorská umělecká řemesla. Hospodářství V první polovině 20. století se Nový Zéland řadil mezi státy s nejvyšší životní úrovní na světě, ale v posledních desetiletích trpí poklesem vývozu do zemí Evropské unie. Na druhé straně země realizuje patrně nejliberálnější politiku na světě. Zemědělství a rybolov Zemědělství, které zaměstnává necelých 10% aktivních obyvatel, je stále důležitým odvětvím novozélandské ekonomiky. Zcela byly odstraněny výrobní dotace. Produkuje hlavně pro vývoz, neboť domácí spotřeba je vzhledem k nízkému počtu obyvatel malá. V rozhodující živočišné výrobě převládá chov ovcí a skopové maso a vlna představují základní položky novozélandského vývozu. Menší význam má chov skotu umožňující vyvážet hovězí maso a máslo. Pěstuje se také obilí, zelenina a ovoce. Rozsáhlý je i rybolov. V lesích se pěstuje dovezená kalifornská borovice, jejíž dřevo a výrobky jako řezivo, buničina nebo papír se hojně vyvážejí do celého světa. Průmysl Nerostné zdroje nejsou velké, ale téměř stačí krýt spotřebu. Uhlí se dokonce vyváží do Japonska. Nejdůležitější je těžba zemního plynu, z něhož se vyrábí i benzin, což umožnilo snížit dovoz ropy. Dále se těží zlato, rudy železa a olova. Spotřebu energie kryjí z více než 70% vodní elektrárny, 5% připadá na geotermální energii. Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je potravinářství (zejména výroba masa, mléka a másla) a výroba spotřebního zboží. Chemické závody stejně jako montáž dopravních prostředků značně závisejí na dovozu surovin a dílů. Zahraniční obchod má pro Nový Zéland mimořádný význam. Nejdůležitějšími partnery jsou dnes Japonsko, Austrálie a také Spojené státy. Od poloviny 80. let významnější postavení v ekonomice získal finanční sektor. Doprava a spoje Nový Zéland má dobře udržované silnice, dostatečnou železniční síť a pravidelnou trajektovou a důležitou kabotážní námořní dopravu mezi ostrovy. Všechna větší města mají letecké spojení (celkem 36 letišť); mezinárodní letiště jsou v Aucklandu, Wellingtonu a Christchurchi. Sociální péče a školství Vláda v r. 1938 zavedla systém zdravotní a sociální péče, tehdy nejrozsáhlejší na světě. Státní zdravotní péče zůstává i dnes na vysoké úrovni, i když podíl soukromých zdravotnických zařízení roste.