Thajsko (stát)

Thajsko – informace o státu

Země Thajsko
Oficiální název Thajské království
Hlavní město Bangkok (Krung Thep)
Kontinent Asie
Rozloha 513 115 km2
Počet obyvatel 65 926 261 (2010)
Vznik státu 1. 1. 1238
Nejvyšší hory Doi Inthanon 2595 m
Nejdelší řeky Chao Phraya (Menam) 865 km, Mekong 4500 km (v zemi 900 km)
Státní zřízení pluralitní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
Největší města Krung Thep/Bangkok (hl. město) 6 250 000 (aglomerace 9 mil.), Nakhon Ratchasima 310 000, Nothaburi 290 000
Úřední jazyk thajština
Etnický původ/Národnostní složení Thajci (Siamci) 54%, Lao 27%, Číňané 12%, Malajci 3,5%, Khmérové 2,5%, ostatní 1%
Náboženská příslušnost buddhisté 94,5%, muslimové 4%, křesťané 0,5%, ostatní 1%
Měna 1 bath = 100 stangů
Hrubý domácí produkt (HDP) 9 503 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel 72.25 let (2006)
Struktura HDP zemědělství, lesnictví a rybolov 11,5%, těžba 3,5%, průmysl 29%, stavebnictví 7%, služby 49%

Thajsko – sousední státy

Vlajka Stát Hlavní město Rozloha Populace
Vlajka Myanmaru Barma (Myanmar) Naypyidaw 676 578 km2 53 259 000
Kambodžská vlajka Kambodža Phnompenh 181 035 km2 15 135 000
Laoská vlajka Laos Vientiane 236 800 km2 6 580 800
Malajsijská vlajka Malajsie Kuala Lumpur 329 847 km2 30 041 000

Referát

Thajsko, do roku 1939 známé jako Siam, leží v srdci Indočínského poloostrova v jihovýchodní Asii. Thajsko, po mnoho staletí nezávislé království, si udržuje silná pouta se Západem i se sousedními státy.

Přírodní poměry Thajska

Thajsko tvoří tři základní geografické oblasti. Střed země vyplňuje náplavová nížina řeky Chao Phraya (Menam), představující nejhustěji zalidněnou část země. Oblast trpí pravidelnými sezónními záplavami. Celou východní část zaujímá nízká plošina Korat s pískovcovými vrchy lemovaná na západě a jihu podél hranic s Kambodžou nevysokým hřbetem Dangrek a výběžky Kardamonových hor (až 1650 m). Její východní hranici s Laosem tvoří řeka Mekong. Rozsáhlá a členitá horská oblast na severu pokračuje soustavou pohoří podél hranic s Barmou až na úzkou šíji Kra Malajského poloostrova. Na západní straně se pohoří Phuket příkře svažuje do Andamanského moře. Východní pobřeží, podél Thajského (Siamského) zálivu, je mírnější a po celé délce je lemují stovky písečných pláží. Obě pobřeží jsou lemována krásnými ostrovy: tím největším je Phuket.

Thajsko má tropické monzunové podnebí; většina ročních dešťových srážek spadne v období od května do září. Nejvyšší (kolem 3000 mm) jsou na západním pobřeží Malajského poloostrova, nejnižší (přes 1000 mm) na plošině Korat.

Zemědělská činnost způsobila velký úbytek lesů, které nyní tvoří jen o něco více než 25% plochy země. Souvislé plochy jsou v těžko přístupných oblastech na severu. Roste v nich těžké týkové dřevo a kaučukovníky. Kácení lesů i lov povážlivě snížily stavy divoké zvěře. Ohroženi jsou levharti a tygři, téměř vymizeli nosorožci a tapíři. Četné jsou pouze opice, ptactvo a plazi.

Hospodářství Thajska

Thajsko patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím zemím světa. V zemědělství již pracuje méně než polovina aktivních obyvatel, značná část na rozsáhlých rýžovištích. Rýže je základní plodinou, ale Thajsko je také největší světový producent kasavy, ananasů a na 4. místě v produkci cukrové třtiny. Dále se pěstuje kukuřice, banány, kokosová palma, podzemnice olejná, juta a sója a fazole. Horské národy v severním Thajsku (v oblasti tzv. zlatého trojúhelníku) tradičně pěstují mák a vyrábějí opium. Poslední dobou tam existují pokusy zavést pěstování alternativních tržních plodin, jako je čaj a tabák. Skot a buvoli se užívají zejména pro tah, na maso se chovají vepři a drůbež. Mořské i sladkovodní ryby tvoří hlavní část thajské stravy. V rybolovu zaujímá Thajsko 9. místo na světě. Významná je těžba dřeva i produkce kaučuku.

Thajsko patří k důležitým producentům cínu, těží se i rudy zinku, olova, wolframu a vzácné minerály tantalu, zirkonu, niobu a titanu (ilmenit) a ve velkém množství také vápenec a sádrovec. V zemi jsou i četná naleziště drahokamů a polodrahokamů. Nejdůležitějším palivem je zemní plyn těžený z mořského šelfu, nižší je těžba ropy a lignitu. Průmysl je již rozhodujícím odvětvím a produkuje zejména pro vývoz energetická zařízení, motocykly, elektroniku, cement, umělá hnojiva a vlákna, tradičně pak cukr, rybí a dřevěné výrobky, textil, oděvy a obuv. S výjimkou potravinářství jsou rozhodující kapacity průmyslu koncentrovány v aglomeraci hlavního města Bangkok-Thonburi. Velmi důležitým zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně zemi navštíví 5 milionů turistů přitahovaných krásnými plážemi a nočním životem.

Bangkok je centrum radiálního dopravního systému. Železniční síť i přes velký rozvoj nestačí nárokům. Tradiční je doprava po řekách a kanálech. Významným přístavem je pouze Bangkok s důležitým mezinárodním letištěm. Pravidelné letecké spojení má 25 míst.

Vysílání rozhlasu a televize kontroluje vláda, několik radiových a televizních stanic vlastní armáda. Vychází více než 30 deníků, z nichž některé jsou v čínštině.

Systém sociálního zabezpečení je nedostatečný, určitá pomoc je poskytována těm nejubožejším. Vláda se snaží v zemi zajistit základní lékařskou péči, ale stále existují velké zdravotní problémy. Vzdělání je povinné a bezplatné pro děti ve věku od 7 do 15 let, úroveň vzdělanosti je vysoká.