Nizozemsko (stát)

Nizozemsko – informace o státu

Země Nizozemsko
Oficiální název Nizozemské království
Hlavní město Amsterodam
Kontinent Evropa
Rozloha 41 528 km2
Počet obyvatel 16 842 200 (2014)
Vznik státu 23. 1. 1579
Nejvyšší hory Vaalsberg 321 m
Nejdelší řeky Rýn 1326 km (v zemi 150 km), Maas/Meuse 930 km (v zemi 300 km)
Státní zřízení konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem
Největší města Rotterdam 1 060 000, Amsterodam (hl. město) 1 055 000, 's-Gravenhage (Haag) 705 000
Úřední jazyk holandština
Etnický původ/Národnostní složení Nizozemci 95,2%, Turci 1,4%, Marokánci 1,1%, Němci 0,3%, ostatní 2,0%
Náboženská příslušnost římští katolíci 34%, holandská reformní církev 17%, kalvinisté 8%, muslimové 3,2%, ostatní 0,8%, bez vyznání 37%
Měna 1 euro = 100 centů
Hrubý domácí produkt (HDP) 41 527 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel 78.96 let (2006)
Struktura HDP zemědělství, lesnictví a rybolov 4,2%, těžba 3,7%, průmysl 22,5%, stavebnictví 5,9%, služby 63,7%

Nizozemsko – sousední státy

Vlajka Stát Hlavní město Rozloha Populace
Belgická vlajka Belgie Brusel 32 545 km2 11 132 269
Německá vlajka Německo Berlín 357 022 km2 80 619 000

Referát

Rozlohou nevelké, ale velmi hustě osídlené Nizozemsko je pozoruhodné nejen svou převážně plochou krajinou, ale především rozsahem území, které bylo získáno vysoušením na úkor moře. Téměř polovina země leží pod úrovní mořské hladiny. Nizozemsko hraničí na východě s Německem a na jihu s Belgií. Kontroluje přístup k Severnímu moři při ústí tří důležitých evropských řek – Šeldy (niz. Schelde, fr. Escaut), Maasy (v Nizozemí Maas, v Belgii Meuse) a Rýna (niz. Rijn), nejvýznamnější vodní cesty Evropy – což přispívá k mimořádnému postavení Nizozemska jako nejdůležitějšího komunikačního prostoru Evropy.

Přírodní poměry Nizozemska

Již kolem roku 1000 se v nízko položených oblastech Nizozemska pro účely odvodňování používaly jednoduché propustě. O čtyři století později byly jílovité nížiny na západě a severu země protkány důmyslnou sítí hrází a kanálů. V 15. až 17. století nastává velký rozmach stavby větrných mlýnů. Sloužily k vyčerpávání vody z mělkých pozemků za hrázemi, jehož výsledkem byly „poldery“ – zemědělsky využívané oblasti, které leží pod úrovní mořské hladiny. V 19. století byla zavedena parní čerpadla, s jejichž pomocí byl roku 1852 získán polder Haarlemmermeer. V jeho severovýchodním cípu leží 4 m pod úrovní moře velké mezinárodní letiště Schiphol.

Povrch Nizozemska

Severní ploché pobřeží Nizozemska je lemováno dlouhým obloukem Západofríských ostrovů, uzavírajících mělké watové moře Waddenzee. Jejich severní pobřeží je tvořeno až 70 metrů vysokými a několik kilometrů širokými pásmy písečných přesypů a lavic, které ohraničují za nimi nízko položené oblasti polderů. Waddenzee je odděleno od nyní již sladkovodní nádrže Ijsselmeeru hrází Afsluitdijk dlouhou 32 km.

Hráz byla prvním krokem k realizaci velkorysého plánu koncipovaného již v roce 1891 za účelem získání země z tehdejšího mořského zálivu Zuiderzee a spojení provincie Noord-Holland se severozápadní provincií Friesland (Frísko). Zatímco se stavěla hráz, vysoušel se mělký záliv Wieringermeer na jihozápadě. Na jeho místě vznikl jeden ze čtyř velkých polderů, které nyní zaujímají plochu větší než 2000 km2. Také značná část nejlidnatějších provincií (Noord-Holland, Zuid-Holland) leží na území již dříve vyrvaném moři.

V provincii Zeeland na jihozápadě se řeky Rýn (ramena Lek a Waal), Maasa a Šelda vlévají do Severního moře rozsáhlou deltou, kterou tvoří jejich nálevkovitá ústí (estuária) a ostrovy. Po katastrofální záplavě v roce 1953 byla většina estuárií a mořských zálivů uzavřena, 32 km nových ochranných hrází a jeden vstup byl přehrazen hrází přílivovou. Námořní dopravě slouží nová vodní cesta spojující Rotterdam s mořem, a ústí řeky Šeldy, která umožňuje vstup do belgického přístavu Antverpy.

Ploché nížiny s jílovitými půdami na severu ustupují směrem do vnitrozemí a na jihovýchod jen mírně zvlněnému terénu písčitých usazenin. V nejjižněji položené provincii Limburg se zvedá křídová plošina směrem k vrchu Vaalserberg na hranici s Belgií a Německem, který je svými 321 m nejvyšším bodem Nizozemska.

Podnebí Nizozemska

Podnebí je mírně oceanické. Léta jsou poměrně chladná, přestože některé dny mohou být velmi teplé; zimy jsou většinou mírné a vlhké. Větry ze severu mohou přinášet na jaře chladné počasí, zvláště na severu a východě země. Déšť je častý, avšak většinou lehký a rovnoměrně rozložený v průběhu celého roku. Pro podzim je typická velká oblačnost a mlhy.

Rostlinstvo a zvířena

Ve srovnání s prehistorickou dobou se silně snížil rozsah lesů (nyní necelých 9% plochy Nizozemska) a bažin. Většina dubových a březových porostů na východě byla vysazena, stejně tak jako rozsáhlé jehličnaté a listnaté lesy na pahorcích v centrální oblasti Veluwe. Značnou část zemědělské půdy nyní zabírají komerční lesní pěstitelské školky.

Na severu tvoří zajímavý biogeografický komplex moře Waddenzee s pískovými lavicemi, waty a bažinami. Jedná se o nejvýznamnější watové (periodicky přílivem zaplavované a odlivem obnažované území) v západní Evropě, kde se vyskytuje řada druhů původních a stěhovavých ptáků, ryb a korýšů. Pobřežní duny pokrývá specifický travní porost helm a další tvrdé trávy, zatímco waty přitahují slanomilné rotliny, jako je slanorožec. Původní zvířenu představují oblasti polderů s vyskytujícími se vydrami.

Společnost

Dějiny Nizozemska, Belgie a Lucemburska jsou navzájem úzce propojeny. V historii byla učiněna řada pokusů učinit z nich jeden celek. V anglosaské literatuře se celá oblast nazývá Nizozemí.

Obyvatelstvo

Nizozemsko je nejhustěji zalidněným státem v Evropě (450 obyvatel na km2), 90% jeho obyvatel žije ve městech. Asi 6 milionů jich obývá pás měst zvaný Randstad, který se táhne od Dordrechtu na jihu přes Rotterdam, Den Haag, Leiden, Haarlem, Amsterodam, Hilversum k Utrechtu. Vedle holandštiny se v severní provincii Friesland stále používá fríština. Více než polovina obyvatel jsou křesťané; římští katolíci jsou koncentrovaní na jihu, protestanté různé afilace v severní polovině země. V Nizozemsku žije rovněž mnoho komunit přistěhovalců včetně obyvatel bývalých nizozemských kolonií a jejich potomků, jakož i rozrůstající se turecká a marocká menšina (mezi věřícími je již více než 3% muslimů). Jako jedna z mála vyspělých západoevropských zemí si Nizozemsko uchovává příznivější populační vývoj a přírůstek obyvatel.

Nizozemsko rozvíjí své bohaté kulturní dědictví, zvláště hudbu a výtvarné umění. Tvořívým přínosem se vyznačují literatura a drama, jejichž díla z větší části dosud nebyla přeložena do cizích jazyků. Kulturu subvencuje stát.

Hospodářství

Díky své klíčové pozici v ústí Rýna se Nizozemsko stalo jedním z nejlépe prosperujících evropských států.

Zemědělství

Nizozemské zemědělství je svými výnosy a dojivostí nejintenzivnější na světě. Převáženě rodinné farmy jsou relativně velké a vysoce mechanizované, zaměstnávají však pouze o málo více než 2% pracovních sil. Asi čtvrtina Nizozemska zabírá orná půda a třetina pastviny. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí 70%. Hlavními oblastmi chovu prasat a skotu jsou pobřežní provincie Friesland a Noord-Holland ležící na opačných stranách Ijsselmeeru. Země je tradičním vývozcem sýra, másla, drůbeže, vajec, slaniny a dalších masných výrobků. Potraviny včetně tabáku představují více než 20% hodnoty vývozu země.

Charakteristickým prvkem krajiny zejména na západě jsou pole, na kterých se pěstují cibulovité rostliny. Nizozemsko je největším vývozcem květinových cibulí na světě. Také řezané květiny – tulipány, růže, chryzantémy a lilie – se distribuují po celém světě.