Madagaskar (stát)

Madagaskar – informace o státu

Země Madagaskar
Oficiální název Madagaskarská republika
Hlavní město Antananarivo
Kontinent Afrika
Rozloha 587 041 km2
Počet obyvatel 21 263 403 (2012)
Vznik státu 26. 6. 1960
Nejvyšší hory Maromokotro 2876 m
Nejdelší řeky Mangoky 560 km
Státní zřízení pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Největší města Antananarivo (hl. město) 1 350 000, Toamasina 175 000, Fianarantsoa 145 000, Mahajanga 135 000
Úřední jazyk malgaština a francouzština
Etnický původ/Národnostní složení Malgašové 99%, ostatní 1%
Náboženská příslušnost tradiční africká víra 47%, římští katolíci 26%, protestanté 23%, ostatní křesťané 2%, muslimové 1,5%
Měna 1 madagaskarský frank (FMg) = 100 centimů
Hrubý domácí produkt (HDP) 945 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel 57.34 let (2006)
Struktura HDP zemědělství a rybolov 40%, těžba 5%, průmysl 13%, stavebnictví 4%, služby 38%

Referát

Madagaskar je velký ostrovní stát u jihovýchodního pobřeží Afriky naproti Mosambiku. Jeho obyvatelé a jejich kultura se velmi odlišují od ostatní Afriky a země má také jedinečnou a bohatou přírodu.

Přírodní poměry

Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před padesáti miliony let odtržením od afrického kontinentu.

Většinu ostrova vyplňuje rozsáhlá náhorní plošina rozčleněná tektonicky a říčními toky do řady středně vysokých horských masivů. Nejvyšší je vulkanický masiv Tsaratanana s vrcholem Maromokotro na severu země. Vyskytují se zde jezera v kráterech vyhaslých sopek a oblast je i seismicky aktivní. Na severu a jihu spadají hory prudce ke skalnatému pobřeží, na východě zlomovým svahem do úzké pobřežní nížiny s lagunami lemované korálovými plážemi. Pouze na západě náhorní plošina postupně klesá do rozsáhlejších pobřežních nížin. Řeky z východních úbočí prudce stékají do Indického oceánu, na západě ostrvoa delší řeky jako Betsiboka, Tsiribihina a Mangoky meandrují a vytvářejí úrodné náplavové nížiny.

Podnebí se mění s expozicí a výškou. Na horách je subtropické až mírné, na pobřeží je tropické. Sever a východ je pod vlivem pasátových dešťů velmi vlhký (přes 3000 mm srážek), zatímco ve středních částech náhorní plošiny a na jihu je podnebí sušší a dalo vznik savanám. Až do nedávné doby byl téměř celý ostrov pokryt hustými lesy, buď tropickými pralesy, nebo vždy zelenými a listnatými horskými lesy. Velké plochy lesů byly pro zemědělskou půdu vymýceny a zalesněny, zůstávají jen některé horské a vzdálené oblasti s četnými endemickými druhy. Rozsáhlé plochy země trpí intenzivní erozí půdy. Rostlinstvo i živočišstvo tvoří přechod mezi Afrikou a Asií.

Na Madagaskaru díky jeho izolaci přežila jedinečná a bohatá zvířena. Mezi endemické zástupce patří hmyzožravý bodlín bezocasý (tenrek), rozmanité a krásně zbarvené poloopice lemuři. Žijí zde i krokodýli, chameleoni, cibetky a velké množství rozmanitých motýlů a ptáků. Charakteristickými mořskými živočichy jsou bodlinatý ježík tygrovaný a proslulá „živoucí fosilie“ latimérie podivná, která se vyskytuje pouze ve zdejším moři. Podivuhodná fauna byla těžce poškozena vybíjením a ničením celého přírodního prostředí. Některé vzácné druhy lemurů vyhynuly a mnohé jsou ohroženy. Ochrana přírody je v počátcích, a přestože se vláda snaží devastaci krajiny omezit, zdá se, že už je pozdě.

Historie

Madagaskar byl osídlen v 10. – 6. století př. n. l. Indonésany, kteří se smísili s původními Křováky a později (od začátku našeho letopočtu) s bantusovými kmeny, které na ostrov pronikaly z východní Afriky. Od 7. století zakládají muslimští Arabové na severu a západě obchodní osady. Obyvatelé Madagaskaru, Malgaši, proto tvoří zvláštní etnickou směs, ale jejich jazyk je prokazatelně indonéského původu.

Hospodářství

Hospodářství země utrpělo vážné škody zavedením státního plánování po revoluci roku 1975. Teprve r. 1989 dochází k zásadním změnám a ke zvýšení zahraniční hospodářské pomoci. Největším obchodním partnerem zůstává Francie.