Jižní Afrika - JAR (stát)

Jižní Afrika - JAR – informace o státu

Země Jižní Afrika - JAR
Oficiální název Jihoafrická republika
Hlavní město Pretoria
Kontinent Afrika
Rozloha 1 221 040 km2
Počet obyvatel 52 981 991 (2013)
Vznik státu 31. 5. 1910
Nejvyšší hory Giant's Castle 3312 m
Nejdelší řeky Orange/Oranje 1860 km
Státní zřízení pluralitní federativní republika s vládou „národní jednoty“ a s dvoukomorovým parlamentem
Největší města Pretoria (sídlo vlády) 1 130 000, Bloemfontein (nejvyšší soud) 310 000, Cape Town (sídlo pralamentu) 2 050 000 (aglomerace)
Úřední jazyk angličtina, afrikaans, zulu, khosa, tswana, severní a jižní sotho, venda, ndebele
Etnický původ/Národnostní složení černoši 76%, běloši 13%, míšenci 8,5%, Asiaté 2,5%
Náboženská příslušnost nezávislé černošské církve 21%, afrikánští reformovaní 12%, římští katolíci 7,5%, metodisté 6%, anglikáni 4%, hinduisté 1,4%, muslimové 1,1%, ostatní 29,5%
Měna 1 rand ® = 100 centů
Hrubý domácí produkt (HDP) 11 281 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel 42.73 let (2006)
Struktura HDP zemědělství, lesnictví a rybolov 4,5%, těžba 10,5%, průmysl 29,5%, stavebnictví 3%, služby 52,5%

Jižní Afrika - JAR – sousední státy

Vlajka Stát Hlavní město Rozloha Populace
Botswanská vlajka Botswana Gaborone 581 730 km2 2 024 904
Lesothská vlajka Lesotho Maseru 30 355 km2 2 074 000
Mosambická vlajka Mosambik Maputo 801 590 km2 23 700 715
Namibijská vlajka Namibie Windhoek 824 292 km2 2 113 077
Svazijská vlajka Svazijsko Mbabane 17 364 km2 1 250 000
Vlajka Zimbabwe Zimbabwe Harare 390 757 km2 12 973 808

Referát

Jihoafrická republika jako největší stát jižní Afriky zaujímá nejjižnější cíp afrického světadílu. Na jihovýchodě ji omývá Indický a na jihozápadě Atlantský oceán (celkem 2900 km pobřeží). Na severu sousedí s Namibií, Botswanou, Zimbabwe, Mosambikem a Svazijskem. Zcela obklopuje nezávislý stát Lesotho. Největší přístav na namibijském pobřeží Walvis Bay byl až do roku 1994 rovněž jihoafrickým územím.

Od roku 1948 byl v Jižní Africe realizován politický systém zvaný apartheid, podle něhož bělošské obyvatelstvo mělo žít odděleně od ostatního obyvatelstva. Země navzdory silnému mezinárodnímu odporu proti této politice stále hospodářsky prosperovala, hlavně díky svým obrovským nerostným zdrojům a strategické poloze.

Přírodní poměry

Jihoafrickou republiku lze dělit do tří hlavních geografických oblastí: na centrální rozlehlou náhorní plošinu, horský systém, který ji obklopuje, a členité pobřežní pásmo s tzv.Velkým srázem.

Povrch

Většinu území vyplňuje náhorní plošina, která se k severozápadu snižuje až do pánve Kalahari v Botswaně. Téměř po celé délce od Namibie až do Transvaalu je lemována horami, které pod názvem Dračí hory (Drankensberg) dosahují největších výšek (3200 až 3500 m) v provincii Natal na hranici s Lesothem.

Podnebí

Většina jihoafrického území leží v subtropickém pásmu. Na pobřeží má středomořské, ve vnitrozemí kontinentální suché podnebí. Vyšší nadmořská vnitrozemské náhorní plošiny způsobuje na většině území příjemné teplotní podmínky.

Společnost

Politika apartheidu, která po mnoho desetiletí ovlivňovala život obyvatel v Jižní Africe, skončila svobodnými multirasovými volbami v dubnu 1994 a vytvořením vlády národní jednoty. Byly zrušeny poslední ekonomické i vojenské sankce, které vůči předchozím rasistickým vládám vyhlásilo OSN, a Jižní Afrika se vrací do všech mezinárodních organizací, z nichž po roce 1961 vystoupila nebo z nichž byla vyloučena.

Hospodářství

Hodnotou hrubého národního produktu zaujímá Jihoafrická republika suverénně první místo v Africe, ale v přepočtu na obyvatele je za Libyí, Seychelami a Gabonem, na úrovni sousední Botswany. Má bohatá naleziště nerostných surovin, ale nemá ropu. To mimo jiné ovlivňovalo její ekonomický rozvoj v době hospodářských sankcí, které na ni svět uvalil za uplatňování politiky apartheidu.